|
|
Vlastnosti a funkce glykokalyxu cerkárií motolic
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Motolice jsou parazité z kmene Platyhelminthes, kteří mají složité vývojové cykly zahrnující dva až čtyři hostitele. Tato práce se zaměřuje především na motolice čeledi Schistosomatidae. Jejich cerkárie, které opouštějí mezihostitelského plže, aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomuly. Proces transformace doprovází odhození ocásku a vyprázdnění penetračních žláz cerkárií. Během transformace prochází tělo cerkárie četnými ultrastrukturálními a molekulárními změnami. Jednou z těchto změn je ztráta povrchového glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Na jeho odvrhování se pravděpodobně podílí proteolytické enzymy z penetračních žláz cerkárií během průniku parazita do hostitele. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. Tato práce popisuje vznik, ultrastrukturu, sacharidové složení, funkce a mechanizmus odvrhování glykokalyxu cerkárií.
|
|
|
Ultrastrukturální interakce larev ptačích schistosom Trichobilharzia regenti s imunitními buňkami nervového systému hostitele
Krčmářová, Veronika ; Bulantová, Jana (vedoucí práce) ; Hodová, Iveta (oponent)
Trichobilharzia regenti je neurotropní motolice patřící do čeledi Schistosomatidae. V definitivním hostiteli (vrubozobí ptáci) migrují larvy zvané schistosomula přes centrální nervovou soustavu (CNS) do nosní sliznice, kde dospívají a rozmnožují se. V náhodném savčím hostiteli (včetně člověka) dochází k potlačení infekce často již v kůži, brzy poté, co do ní parazit pronikne. U experimentálně infikovaných myší jsou však některá schistosomula schopná domigrovat až do CNS a omezenou dobu v ní přežívat. Buňky zodpovědné za reakci na infekci T. regenti v CNS myší jsou především mikroglie a astrocyty, případně další imunitní buňky infiltrované z krve hostitele. Parazit se eliminaci ze strany hostitele brání pomocí povrchového tegumentu, který neslouží pouze jako mechanická bariéra, ale také jako sekreční orgán schopný efektivní obrany před imunitou hostitele. Změny působené migrací schistosomul T. regenti CNS hostitele byly s pomocí klasických histologických a imunohistochemických metod popsány již dříve. Doposud však chyběly poznatky o vzájemných interakcích imunitních buněk hostitele a tegumentu parazita na ultrastrukturální úrovni. K jejich získání bylo využito propojení dvou odlišných metod: (1) imunohistochemie ve světelném i elektronovém mikroskopu a (2) standardní transmisní elektronové...
|
|
|
In vitro cultivation of the trematode species Trichobilharzia regenti
Vrbová, Kristýna ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Skelly, Patrick (oponent)
Třída Trematoda zahrnuje mnoho patogenních zástupců, mezi nimi významného lidského parazita druhu Schistosoma mansoni (čeleď Schistosomatidae). Její blízký příbuzný, ptačí schistosoma Trichobilharzia regenti, je hlavním předmětem této práce. In vitro kultivace motolic může být vhodným krokem pro bližší pochopení biologie těchto organizmů a jejich vztahů s hostitelem. Žádný druh motolice však dosud nebyl v in vitro podmínkách kultivován od vajíčka po dospělce produkujícího opět vajíčka. Kultivací S. mansoni se do dnešní doby zabývalo mnoho studií, ale informace v literatuře týkající se kultivace T. regenti jsou prozatím strohé. V tomto ohledu bylo dosud pouze dosaženo in vitro transformace cerkárií T. regenti ve schistosomula s následným přežitím několik dní v kultivačním médiu. S cílem získat co nejvyšší množství cerkárií s odlomeným ocáskem (jakožto stimulem pro transformaci cerkárií T. regenti ve schistosomula) bylo porovnáno osm transformačních metod. Vybraných pět metod bylo dále zhodnoceno z hlediska základních charakteristik časného schistosomula (svlečený glykokalyx, vyprázdněné penetrační žlázy, přežití v in vitro podmínkách). Bylo zjištěno, že transformace cerkárií s použitím injekční jehly či tkáňového homogenizátoru BeadBeateru poskytuje nejvyšší procento cerkárií s odlomeným ocáskem....
|
|
|
Exkrečně-sekreční proteiny obratlovčích stádií schistosom v kontextu jejich biologie
Konečný, Lukáš ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Krevní motolice čeledi Schistosomatidae jsou původci vážného onemocnění lidí i teplokrevných zvířat. Lidská schistosomóza postihuje přes 258 miliónů lidí. Nejzásadnější patologické projevy tohoto onemocnění nejsou způsobeny dospělými červy, ale reakcemi na antigeny vajíček, která zůstávají uvězněna v tkáních. Všechna stádia těchto parazitů uvolňují tzv. exkrečně-sekreční produkty, jejichž podstatnou část tvoří proteiny a složení těchto produktů je do jisté míry druhově a stádiově specifické. Tyto látky mají mnoho funkcí, které hrají roli pro úspěšný přenos parazita a ovlivňují jeho interakce s hostitelem. Různé přístupy ke sběru a analýze těchto molekul nemusí vždy přesně odrážet sekreční procesy in vivo, jelikož vždy využívají in vitro technik. Výzkumem těchto vylučovaných látek bylo odhaleno mnoho mechanismů, jakými parazit úspěšně moduluje imunitní systém hostitele a uniká před ním. Přesto, že bylo mnoho těchto molekul označeno za potenciální kandidáty na vývoj vakcíny, dostatečně účinná vakcína stále nebyla vyvinuta. S obrovskými technologickými pokroky pro identifikaci těchto proteinů je toto téma stále aktuálnější. Tato práce se věnuje složení exkrečně-sekrečních produktů obratlovčích stádií schistosom a významu jednotlivých složek pro jejich biologii. Klíčová slova: Schistosoma,...
|
|
|
Role of glial cells in the immune response of mice infected by neurotropic fluke Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš ; Panská, Lucie (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Centrální nervová soustava (CNS) může být napadena celou řadou cizopasníků, včetně parazitických helmintů. Imunitní odpověď hostitele zahrnuje při těchto infekcích nejenom účast periferních leukocytů, ale mohou se na ní podílet i astrocyty a mikroglie, rezidentní gliové buňky CNS. Aktivace astrocytů a mikroglií byla v poslední době potvrzena i při infekci myších hostitelů neurotropní ptačí motolicí Trichobilharzia regenti (Digenea: Schistosomatidae), pro niž savci představují náhodné hostitele. Parazit v nich nedospívá a vyvolává v CNS rozvoj zánětlivé odpovědi, která se může podílet na jeho destrukci. Hlavním cílem této práce bylo zhodnotit na základě in vitro experimentů možnou úlohu astrocytů a mikroglií v imunitní odpovědi myší proti motolici T. regenti. Za tímto účelem byly zavedeny postupy pro přípravu primárních kultur myších astrocytů a mikroglií a tyto buňky byly následně stimulovány antigeny T. regenti (homogenátem transformovaných cerkárií a rekombinantními katepsiny B1.1 a B2). Následně byla v těchto kulturách vyhodnocována produkce oxidu dusnatého a vybraných prozánětlivých cytokinů (IL-1 beta, IL-6, TNF-alfa). Získané výsledky ukázaly, že in vitro stimulované astrocyty a mikroglie zvyšují produkci oxidu dusnatého, IL-6 a TNF-alfa. Taková odpověď může mít vliv na průběh infekce in...
|
|
|
Chemoorientace schistosomul Trichobilharzia regenti in vitro
Parolová, Lucie ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent)
Schopnost orientovat se v těle definitivního hostitele je v životním cyklu motolic velmi důležitá. Na rozdíl od mnoha poznatků o orientaci motolic ve vnějším prostředí, migračních cestách uvnitř hostitele a místech definitivní lokalizace je jen minimum známo o látkách, podle kterých se larvy motolic orientují v těle hostitelů. V této práci byla testována chemoorientace schistosomul Trichobilharzia regenti v podmínkách in vitro. Testovány byly frakce nervové soustavy kachny domácí (Anas platyrhynchos f. domestica), frakce krevního séra kachen o různé molekulové hmotnosti, roztoky NaCl a KCl, D-glukóza, L-arginin, komerčně dostupné neuromediátory a apolipoprotein A-I. Nejvyšší atraktivitu vykazovalo neředěné krevní sérum kachny domácí. Signifikantně atraktivní byly pro schistosomuly také roztoky NaCl v koncentraci 188 mM a 205 mM, roztok KCl v koncentraci 205 mM a kombinace NaCl, KCl a D-glukózy v koncentraci NaCl=136 mM, KCl=5 mM, D-glukóza=5,5 mM. Vzhledem k tomu, že roztoky NaCl a KCl o stejné osmolaritě (410 mOsm/l) byly stejně atraktivní, zatímco roztok D-glukózy o téže osmolaritě atraktivní nebyl, domníváme se, že stimulem pro migraci jsou chloridové ionty. Při testování frakcí krevního séra kachny o různé molekulové hmotnosti byla nejvíce atraktivní frakce 10-30 kDa. Jak se ukázalo, hlavním...
|
|
|
Vlastnosti a funkce glykokalyxu cerkárií motolic
Chaloupecká, Jana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Kašný, Martin (oponent)
Motolice jsou parazité z kmene Platyhelminthes, kteří mají složité vývojové cykly zahrnující dva až čtyři hostitele. Tato práce se zaměřuje především na motolice čeledi Schistosomatidae. Jejich cerkárie, které opouštějí mezihostitelského plže, aktivně penetrují kůží definitivního hostitele a transformují se na schistosomuly. Proces transformace doprovází odhození ocásku a vyprázdnění penetračních žláz cerkárií. Během transformace prochází tělo cerkárie četnými ultrastrukturálními a molekulárními změnami. Jednou z těchto změn je ztráta povrchového glykokalyxu, který představuje ochrannou vrstvu ve vodním prostředí. Na jeho odvrhování se pravděpodobně podílí proteolytické enzymy z penetračních žláz cerkárií během průniku parazita do hostitele. Glykokalyx má specifické složení sacharidových molekul, které jsou vázány k lipidům nebo proteinům membrány tegumentu. Tato práce popisuje vznik, ultrastrukturu, sacharidové složení, funkce a mechanizmus odvrhování glykokalyxu cerkárií.
|
host ::
RSS.